Kdybych byla květinou

Moje milovaná babička Bedřiška, kterou vychovaly jeptišky a vdávala se až po třicátém roku věku byla bylinkářka. Bohužel jako dítě jsem se neptala na podrobnosti. Kdo ji naučil umění, která bylinka je vhodná na kašel ...

...a která na trávení? V mých vzpomínkách kraluje hrneček s jemnými pomněnkami, který na mě u ní v kuchyni vždy čekal v bílém kredenci.

U babičky se vařilo skromně a zdravě. Ke snídani bílá káva z melty, podávaná naběračkou z pískacího hrnce s dvojitým dnem. Do otvoru se nalila voda, aby se mléko nepřipálilo. K tomu krajíček chleba s máslem, o víkendu vánočka nebo kynutá buchta, pěkně do hněda upečená a potřená sádlem. A k večeři krajíček chleba s máslem a vajíčko na hniličku.

K večeři babička vařila hrnec bylinkového čaje. Nádherně voněl lípovým květem, natrhaným z veliké lípy z přední zahrady, mátou z předzahrádky, malinovým listím od včelího úlu a listím z keřů černého rybízu u plotu. Sušené jahodové listí mi připomnělo šťavnaté červené plody jahod z léta a sušený květ černého bezu zase bezový likér. Ten babička lisovala z jeho fialových kuliček na podzim. Ale nejvíc si pamatuji tu líbeznou vůni čaje.

Ne proto, že bych neznala nic lepšího. Ale protože moje moudrá, nekonečně trpělivá babička mě nikdy nezradila ani neodmítla. Na každou mou dětskou otázku mi dala odpověď. Ale ne ledajakou. Předávala mi lásku ke každé rostlince, zvířeti i člověku. Vysvětlovala mi, že všechno v životě má svůj smysl a význam. A všechno je hodné lásky. Babička prosvětlila svým duchem každou obyčejnou denní činnost. A to spojení se vším živým cítím skrze ni dodnes. Žít a radovat se z maličkostí a prožívat každý den.

A proto, pokud bych nebyla člověkem a měla bych si vybrat, kterou květinou se stát, byla bych nešťastná. Protože bych nemohla prožívat svůj život s přírodou. Přišla bych o všechny své životní radosti. Na jaře pozorovat křehké sněženky a bledule, žluté narcisy a barevné tulipány. Těšit se, že na procházce brzy ráno vyruším zajíce ve spánku a objevím v trávě jejich vytlačený pelíšek. Nemohla bych hladit kožíšky jív, trhat lístky jetele. Nořit tváře do rozkvetlých šeříků a počítat sametové plátky růží. Ale naštěstí, můžu

Přeji vám krásné JARO a hodně radosti z květin.